Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spontánní tančení

22. 2. 2013

Pocity z tančení s Evou Mašínovu z 9. 1. 2013:


Nechám své tělo, ať si dělá co chce, vypínám rozum a ztrácím se v prostoru a čase... Kde to vlastně jsem? V tělocvičně, nebo v jiné galaxii? Strhující rytmus mne poprvé v životě nestrhává, nechává mne sednout do kouta a zůstat v naprostém klidu uvnitř sama sebe. Chaos se mne netýká, ať si víří kdo chce a co chce, já jsem sama v sobě...

Pak přichází nová melodie, uklidňující, mazlivá a posílá mne do táhlých ladných pohybů, o kterých jsem vůbec nevěděla, že je "umím". Tělo nikdy nelže, uveďte jej do pohybu, říká G. Roth, a ono sdělí pravdu v její nahotě... Návrat na pevnou zem je po tanci obohacený o pocit štěstí, klidu, radosti z pohybu i překonání sama sebe... Jsem na zemi a přesto v oblacích. Je úžasné vědět, že si mohu cokoli vyléčit tancem, že si mohu kdykoli "odletět" a bezpečně se vrátit...
JE ÚŽASNÉ VĚDĚT, ŽE JSEM TANEČNICE

 

 Osobní sdílení:
Roky jsem se dívala na stránky R. Vojáčkové a mlsně pokukovala po akcích, které se konaly především v Praze. Je sice za humny, ale přece už to chce trošku námahy a času se na pražské tančení vypravit. Jsem tedy opravdu vděčná, že se splnila má dávná vesmírná objednávka a Raduca se objevuje s tancem v Pardubicích a Hradci. První tříhodinové tančení byl opravdový "nářez" a já nemohu udělat nic jiného, než potvrdit, že tato pohybová, silně duchovní, aktivita, při které se člověk může dostat do zcela jiných dimenzí a "vyléčit" si nejen tělo, ale i duši, je přesně to, po čem jsem celý život toužila. Žádné předepsané kroky, za jejichž nedodržení jsou "trestné" body, žádné křečovité držení těla v tanečních pózách, žádná diskriminace nemáme-li partnera, žádné trapné pocity, když si myslíme, že nemáme smysl pro rytmus (my jej všichni máme! Co třeba naše srdce? Vždyť bije v pravidelném rytmu! Střídáme nádech s výdechem... tyto rytmy stačí, abychom měli "rytmus" k tanci).
Tančíme každý sám, sám za sebe a přece spolu, vytváříme společně obrovské energetické pole, ve kterém se rozpouští vše negativní jako kostka ledu na jarním sluníčku. Jen člověk a hudba a z nich vycházející spontánní pohyb. Nikdo nikoho nekontroluje, nikdo nikoho nehodnotí. Potkáváme se v tanci jako spřízněné duše, učíme se vzdalování, učíme se blízkosti...

 

 
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< leden / 2018 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 183482
Měsíc: 2207
Den: 54